Česká republika se zadlužuje nejvíc v historii. Letos má být schodek státního rozpočtu půl biliónu korun, příští rok 320 miliard. Někdo před těmito schodky varuje, ovšem světové organizace, jako je Mezinárodní měnový fond, OECD nebo Světová banka, toto zadlužování doporučují, podporují a politici se velmi často o jejich názory opírají. Kde se ve světové ekonomice vzalo přesvědčení, že čím více dluhů, tím lépe se nám bude dařit?

„Já bych ani neřekla, že je to přesvědčení obecně v ekonomice. Zeptejte se kapitánů průmyslu, ti vám to nikdy neodkývají. Je to přesvědčení politiků a tvůrců hospodářské politiky. Dějiny se vždy – i v ekonomii – vyvíjejí v jakési spirále a kyvadlu současně. Takže tady máme období, kdy se více přikláníme ke kolektivismu, a období, kdy se víc přikláníme ke kapitalismu a obdivu individuality. A teď tady máme právě období, kdy se šíří kolektivismus. Čas od času zachvátí svět pandemie viru a čas od času zachvátí svět pandemie blbosti. To, že světové nadnárodní organizace doporučují zadlužování, to není žádný objektivní názor, to je prostě názor několika lidí, kteří kolektivismus protlačují.“ – konstatuje nejprve Markéta Šichtařová a vysvětluje, jak se to má dnes s infací:

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

„Inflace stoupá, pouze to není vidět, protože se tady bavíme o jiném tisku peněz, než byl ten předválečný. Ten spočíval v tom, že se peníze dostávaly přímo mezi lidi. To se dneska neděje. Dneska jsme přešli na systém, kterému se říká kvantitativní uvolňování, což je taková sofistikovanější forma tisknutí peněz, kdy peníze uvolněné do oběhu, se dostávají především investorům – velkým bankám a dalším korporacím. A jsou vlastně investovány nikoli přímo do zboží a služeb tak, že by je lidé přímo utráceli v obchodech, ale jsou investovány do cenných papírů a současně po nich na trhu zůstává stopa v té podobě, že jsou extrémně nízké úrokové sazby. To vede k tomu, že jak jsou zlikvidovány všechny investiční příležitosti a současně jsou extrémně levné hypotéky, tak lidé nemají jinou možnost, jak uchovat hodnotu svého bohatství než brát si tyto extrémně levné hypotéky a nakupovat nemovistosti. Takže inflace se dnes projevuje ve dvou kanálech: v extrémně vysoké cenně cenných papírů – konkrétně třeba akcií, ale i dluhopisů –, a projevuje se v růstu cen nemovitostí. Není normální, aby v době, kdy jsme v nejhlubší recesi, která byla kdy statisticky naměřená za dobu existence české ekonomiky, tak prudce rostly ceny nemovitostí. V recesi se obvykle nestaví a nenakupují se domy. A právě to, že po celém rozvinutém světě ceny nemovitostí rostou, je příznakem oné inflace. Politici, kteří se ohánějí rovností mezi lidmi, ve skutečnosti dosahují pravého opaku: rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Dalším projevem inflace je, že v recesi jsou podniky ztrátové. Tedy by měly jít dolů ceny jejich akcií. Opak je ale pravdou: akciové trhy jdou na historické rekordy. To se také nedá označit jinak, než jako inflace. Nakonec na to doplatí zase důchodci, kteří mají celoživotní úspory našetřené v penzijních fondech, protože ty jsou jenom prázdnou skořápkou, jsou plné předražených akcií, které ovšem nejsou kryty žádnou hodnotou.“ – zdůrazňuje Markéta Šichtařová.

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.