V takzvané krabičkové dietě jsou v tuzemsku i firmy, které denně rozvezou po celé České republice i Slovensku dvanáct až patnáct tisíc porcí a s hotovými jídly pro obchody se dostanou až na dvacet tisíc jídel denně. Občas lze ale zaslechnout názor, že krabičková dieta je byznys s lidskou leností. „Pokud lidem pomůže, ať už zhubnout, nebo zlepšit zdraví, tak je to pořád lepší varianta, než do sebe spát léky na hubnutí,“ říká nejprve David Brhel.

Poté reaguje na skutečnost, že mnohé testy ukázaly, že tato jídla obsahují často nižší energetickou hodnotu, než výrobce udává – méně zeleniny, méně ovoce, velké množství soli: „To je celkem běžné. Lze to očekávat hlavně u menších firem, které se snaží obsloužit co nejširší spektrum zákazníků tím, že nabízejí cenu, která je až poloviční oproti těm, kteří to dělají dobře.“

„Oni třeba neváží každou porci, jelikož nemívají nastaven proces výroby,“ vysvětluje Brhel. „My máme v týmu pět výživových specialistů, kteří se podílejí jak na tvorbě jídelníčku, tak na výživových doporučeních pro jednotlivé zákazníky. Také se podílejí na tvorbě receptů, které jsou dělány právě tak, aby bylo možné co nejpřesněji spočítat kalorickou hodnotu.“

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live. 

„Hraní s kaloriemi vede však k tomu, že lidé jsou dnes posedlí nějakým číslem, o které ve výsledku nejde, důležitější je, co jím,“ podotýká nicméně Brhel. „A jestli toho bude o opět či deset procent více, už nehraje takovou roli. Důležitá je psychická pohoda, kdy celý den nepočítáte každou kalorii, čímž se často uvádíte zbytečně do stresu.“

► Zde můžete podpořit projekt televize XTV.