„Název nového alba Slzy vychází ze slz opravdových. Jsou to slzy smutku, radosti i štěstí. Texty vycházely v přímém kontextu s hudbou, která je smutná,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Její písně jsou kronikou jejího života. Nejsilnější píseň je Rozcestí. „Je to takový epilog celého alba. Chci z této melodie mít píseň.“

„Jsem ráda, že se pořád alba prodávají na CD. Je to takový artefakt, člověk ho může držet fyzický kus v ruce.“ Na přebalu chtěla mít tmavé vlasy, protože to koreluje s atmosférou desky.

„Natočila jsem moc desek a když přijdu do rádia, tak chci zahrát něco z té poslední. Vždycky ale zahrají Bossa Novu, Souměrnou nebo Mít rád bližního svého, jako bych neudělala nikdy nic jiného. S tím jsem bojovala vždycky.“ Udělat desku nebo píseň, která  bude osobní, ale zároveň bude splňovat kritéria komerčnosti – bez zaprodání se – je prý těžké. „V 90. letech se mohlo všechno, nezávidím mladým, kteří teď začínají. Minulá doba byla lidštější.“

Český šoubyznys je podle Basikové těžký. „Žena to má těžší jak šoubyznyse, tak vždycky ve všem.“

Jak probíhá tvorba písní Báry Basikové? Které milníky svého života považuje za zásadní? Co prozradila ze svého soukromí? A jaká píseň je podle ní nejlepší?