„Je třeba vyrovnat se s tím dobrým, ale i zlým, co v životě přijde. Období pronásledování (jeho osoby, pozn. red.) – na Slovensku to tak doslova bylo –, to se nyní zmírňuje, ale je období izolace.“ – říká ke svému nynějšímu životu dvaaosmdesátiletý Vladimír Mečiar. „Totální izolace jak v médiích, ale i ve veřejném životě. Smířil jsem se s tím, žiji si po svém a říkám své názory bez ohledu na to, co si kdo myslí.“

„Když se dělala rozhodnutí, která se dělala, očekávaly se i zlé reakce, ty přišly: byly výbušniny, bylo zatýkání bez důvodů, bylo vyšetřování. To vše přešlo, skončilo s tím, že se nic nedokázalo a nic se nestalo. Represivní prostředky se používaly spíš k zastrašení druhých než na mne. Na mne to bylo trochu málo.“ – dodává Vladimír Mečiar. „Žiji v prostředí, kde se o mně diskutuje, doma se mne potom ptají, co je a co není pravda. Zázemí mi to ale narušilo.“

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

„Pokud jde o okruh přátel a známých, ten se výrazně zmenšil, a to i z mé strany, jelikož je asi chyba, že nenavazuji nové kontakty. Bojím se, že bych přenesl nepříznivé následky i na lidi, kteří jsou mi blízcí.“ – popisuje dále svoji zkušenost Vladimír Mečiar a na otázku, kdy měl naposledy skutečný strach, odpovídá, že na to si už ani nepamatuje. „Říká se, že strach, obranná reakce organismu, zabraňuje chybám, to mi trošku chybí a je to škoda.“

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.