Jsou písně dobrým nástrojem k protestu i v dnešní době? Jak je pro hudebníka důležitý úspěch u publika? Byla chyba napsat píseň o Nohavicovi? Funguje dnešní demokracie správně nebo by měla být upravena? Jaké jsou hlavní motivy demonstrace na Letné?

Jaroslav Hutka je folkový hudebník, skladatel a písničkář. Studoval uměleckoprůmyslovou školu. Popularizoval moravské lidové písničky. Získal si velké množství příznivců, několikrát byl vyhodnocen jako písničkář roku. Stal se signatářem Charty 77. Kvůli soustavné policejní šikaně opustil v 1978 Československo a žil v emigraci v Nizozemsku. Postupem času se z něho stal kritik české postkomunistické demokracie.

„Demokratické volby a demokratický systém je postaven tak, že většina rozhoduje. Nad tím je otázka, že určitá část společnosti, která má právo volit, je ovlivnitelnější než menší část. Menší část volí vědoměji a větší část volí z nálady, z ovlivnění, z neověřených informací. To tak je. Ta menšina se tu většinu snaží napravit.“ – říká Jaroslav Hutka

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

„Že to zasáhne národní vědomí, že dokonce předseda vlády bude odpovídat na píseň, která nebyla vydaná, to mě nenapadlo. A první reakce, když přišla ta žumpa, příšerné reakce, kde mi lidé nadávali. Uvědomil jsem si, že ta píseň sáhla někam hodně hluboka, trefila se a má hodnotu. Přišel jsem o kus publika, ale ta píseň hluboce oslovila a tím má hodnotu.“ – komentuje Jaroslav Hutka píseň o Jaromírovi Nohavicovi

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.