„Na festivalu Mezi ploty si povídáme s lidmi o závislosti, lidi to celkem baví, chodí za námi. O pauze, když se střídají kapely, tak je tam asi půl hodina. Jsou tam vypsaná témata a vy si vyberete, řeknete si, že to je o hulení a to vás zajímá, tak přijdete. Někdy je tam jeden člověk, někdy jich je tam 40. Začneme mluvit na téma a většinou se to zvrhne a lidé se ptají,“ říká odborník na závislostní chování Martin Titman.

Drop in je známý také tím, že vyměňuje drogově závislým lidem stříkačky. „Ten člověk nečeká na člověka z Drop inu, čeká na člověka s matrošem. Naši lidé se tam ochomýtají, protože to je jejich práce. Co se týče výměny stříkaček, ta se provádí proto, aby se ochránila společnost celkově. Člověk, který bere nebývá vždycky ošklivý a smradlavý, většina uživatel má své zázemí, rodinu. Pohybuje se mezi lidmi, kteří neberou, třeba s nimi i spí. Pokud se je podaří udržet zdravé, mnohem míň šíří nemoci mezi běžnou populaci. Nejsme charita pro feťáky, ale zdravotně sociální služba pro okolí.“

„Droga není démon, kterého vyvolám a on ze mě udělá blázna. Hlavní nebezpečí je chování těch lidí. Droga je důsledkem chování, člověk, který se chová nezodpovědně má tendenci nezodpovědně brát drogy, řídit auto nebo vychovávat děti. To rozhodnutí je u toho člověka, když se rozhodnu, že jsem hovado a vyplácí se mi to, začnu brát drogy a bude se mi to vyplácet ještě víc. Je to jako nůž, když budu nožem krájet sekanou, je to OK, když budu krájet nožem souseda, není to OK,“ tvrdí Titman.

Na co se ho lidé na festivalu Mezi ploty ptají? Co všechno dělají zaměstnanci Drop inu? A proč má pochopení pro drogově závislé?