"Pro státní vyznamenání bych si nešel..." říká Jaroslav Samson Lenk

„Wabi Daněk byl můj umělecký otec. To on ze mě udělal písničkáře,“ vzpomíná Samson. Téma samozřejmě padlo i na jeho tvorbu. „Co se týče umění, držím nejvíc Hop Tropy. Ladislav Huberťák Kučera a Jaromír Šroub Vondra jsou moji kamarádi a hrajeme 38. sezónu v nezměněném složení. Pro sebe ale píšu taky hodně.“

 

Mezi jeho největší hity prý patří písně Amazonka, Pohoda, ale ze všeho nejvíc lidé chtějí zahrát Laciné víno. „Napsal xenofobní píseň. Dneska je cokoli vlasteneckého bráno jako xenofobní.“ Řeč byla i o pozadí jeho skladby Píseň Katce. „Je podle skutečnosti, vznikla v 80. letech. Katku jsem miloval, ale přejelo ji auto na Mendláku, bohužel zemřela.“

„Některým písničkářům už smrt dýchá na paty a tak se rádi vidíme. Parta rostla ze stejných základů a se stejnými názory a to se moc nezměnilo. Setkáváme se dodnes.“

Jistá řevnivost tam ale prý pořád je. „Zaujímáme různé politické názory.“ Proti Zemanovi nic Samson nemá, ale pro státní vyznamenání by si nešel.

„Žiji klidný život, máme určitý segment posluchačů. Mladí se do kvality textů také propíšou. Problém mladých autorů je to, že málo čtou. Chce to hodně číst. Baví mě Xindl X nebo Radůza.“ V dobách Hop Tropu měla kapela proti sobě celý establishment. Zároveň si ale Samson uvědomuje, že doba se posunuje dál. „Čeština mojí generace a čeština současné generace je zcela jiná.“